V dnešním videu se podíváme na patnáct speciálních znaků, se kterými se v Excelu můžete setkat. Vysvětlíme si, co v Excelu znamenají dvojité uvozovky, zavináč, křížek, dvojitý negativ nebo třeba k čemu slouží podtržítko, vlnovka, hvězdička nebo třeba otazník. A to vše si ukážeme na praktických příkladech.
Excelový soubor ke stažení:
Dvě uvozovky (““)
Dvě uvozovky v Excelu značí tzv. prázdný řetězec. Prázdný textový řetězec je textová hodnota, která nemá žádnou hodnotu. Jelikož každá textová hodnota musí být v Excelu uvedená v uvozovkách, tak proto je prázdný textový řetězec zobrazen pouze jako dvě uvozovky, mezi kterými nic není. Když je výsledkem vzorce prázdný řetězec, tak se buňka na oko jeví jako prázdná. Prázdný řetězec se tedy v praxi velmi často používá, pokud potřebujete, aby výsledek vzorce nebo funkce vypadal jako nic, jinými slovy, výsledek bude vypadat jako prázdná buňka.
V příkladu máme tabulku a ve sloupci podmínka potřebujeme ověřit podmínku, že pokud je tržba vyšší než 5 000 Kč, tak chceme spočítat 5 % bonus, v opačném případě chceme vrátit prázdnou buňku. Napíšeme funkci KDYŽ, ve které ověříme podmínku, že je tržba ve sloupci vyšší než 5 000 Kč. Pokud je podmínka splněná, tak chceme tržbu vynásobit hodnotou 5% a pokud podmínka splněná nebude, tak chceme vrátit prázdnou buňku, tedy dvě uvozovky (“”).
Na tomto místě je potřeba podotknout, že buňka není technicky opravdu prázdná. Když vedle ve sloupci použijeme funkci JE.PRÁZDNÉ neboli ISBLANK, tak výsledkem funkce bude NEPRAVDA, jelikož buňka není ve skutečnosti prázdná.
Nerovná se (<>)
Znaménko rovná se v Excelu vyjadřuje nejen začátek vzorce nebo funkce, ale i znak pro to, zda se něco něčemu rovná. Co když ale potřebujeme vyjádřit, že se naopak něco něčemu v Excelu nerovná? Pro znak nerovná se se používají znaménka menší a větší než. V příkladu máme tabulku a ve sloupci podmínka potřebujeme spočítat pro produkty, které nejsou košile bonus ve výši 10 %. Pokud se produkt naopak rovná produktu košile, tak chceme vrátit prázdný řetězec. Opět napíšeme funkci KDYŽ, ve které ověříme podmínku, že se produkt na řádku nerovná (<>) produktu Košile a nezapomeneme na to, že slovo Košile musí být v uvozovkách. Pokud je podmínka splněná, tak se tržba vynásobí 10% a pokud podmínka splněná není, tak chceme vrátit prázdný textový řetězec (“”).
Plus (+)
Možná jste se s tím někdy setkali, že excelová funkce začíná místo znaménka rovná se znaménkem plus. Nebo že funkci po znaménku rovná se předchází ještě znaménko plus. Důvody mohou být dva. Excel umožňuje začít vzorec nebo funkci kromě znaménka rovná se i znaménkem plus, a to proto aby kdysi zajistil kompatibilitu s programem Lotus, kde funkce začínali znaménkem plus. Druhým důvodem je to, že pro některé uživatele je snadnější používat pro začátek funkce znaménko plus, jelikož na standardní numerické klávesnici není znaménko rovná se a je pro ně tedy snazší a rychlejší použít pro vyvolání funkce znaménko plus. Pokud dnes znaménko plus použijete, tak se hned po potvrzení před funkci stejně automaticky přidá znaménko rovná se, nicméně znaménko plus zůstane.
Složené závorky {}
Složené závorky v Excelu nejčastěji vyjadřují maticový zápis. Ve starších verzích Excelů před verzemi 2021 se s nimi můžete setkat u maticových funkcí jako je funkce TRANSPOZICE nebo ČETNOSTI. Dále se s nimi můžete setkat u maticových zápisů ve funkcích. Začneme například s funkcí TRANSPOZICE. Pomocí této funkce chceme otočit hodnoty ze sloupce do řádku.
Ve starších verzích Excelů, před verzemi 2021, se funkce TRANSPOZICE neboli funkce TRANSPOSE musí potvrzovat klávesami CSE. Rovněž nejprve musíte označit přesný počet buněk podle zdrojových dat. Následně napíšeme funkci TRANSPOZICE, ve které označíme zdrojová data. Funkci potvrdíme klávesami CTRL+SHIFT a ENTER. Novější verze Excelu, tedy verze po 2021, nemusejí předem označovat přesný počet buněk a pro potvrzení jim stačí klávesa ENTER.
Nicméně i nové verze Excelu složené závorky využijí, například u funkce SMALL. V příkladu chceme spočítat součet tří nejnižších hodnot ze sloupce. K tomu využijeme funkci SMALL, ve které nejprve označíme zdrojové hodnoty. A místo parametru k použijeme maticový zápis, tedy {1;2;3}. Tento zápis vrátí tři nejnižší hodnoty ze sloupce. A jelikož tyto hodnoty chceme sčítat, tak funkci SMALL zabalíme do funkce SUMA. Starší verze Excelu opět musí tento vzorec potvrdit klávesami CTRL+SIFT a ENTER.
Stříška (^)
Symbol stříšky slouží v Excelu pro vyjádření mocniny nebo odmocniny. Pokud tedy chceme spočítat dvě na pátou, tak můžeme napsat 2^5, symbol stříšky se napíše pomocí levého ALT a čísla 94 na numerické klávesnici.
Pokud bychom nechtěli použít symbol stříšky, tak můžeme použít funkci POWER. Ve funkci POWER se nejprve označuje číslo a až následně mocnina.
Symbol stříšky využijeme i pro výpočet odmocnin, jelikož Excel nemá žádný speciální znak pro odmocninu. Odmocnina je definována jako mocnina na převrácenou hodnotu, takže pokud chceme spočítat druhou odmocninu z čísla 25, tak můžeme napsat 25, stříška a v závorce ½.
A nebo použijeme funkci ODMOCNINA, která vrací druhou odmocninu z čísla. V této funkci stačí pouze označit číslo a funkce vrátí druhou odmocninu ze zadaného čísla.
Spojení (&)
Symbol ampersandu neboli znak pro spojení se nejčastěji používá pro spojování hodnot v Excelu. Nahrazuje tak použití funkcí jako CONCAT nebo TEXTJOIN. Pokud chceme spojit text ze dvou sloupců, tak stačí použít znak pro spojení. Nejprve označíme první hodnotu, napíšeme ampersand a než označíme druhou hodnotu, tak mezi hodnoty ještě vložíme mezeru, a jelikož je mezera textová hodnota, tak musí být v uvozovkách. A mezeru spojíme pomocí ampersandu s druhou hodnotou.
Dolar ($)
Dolarový znak v Excelu značí fixaci buněk. Dolarový znak se může u adresy buňky objevit jak u písmene, tak čísla, tak u obou. Podle dolarového znaku poznáme, zda je buňka zafixovaná plně, tedy jak pro sloupec, tak řádek, nebo částečně pouze pro sloupec nebo jen pro řádek. Pokud u buňky nevidíte žádný dolarový znak, tak buňka není zafixovaná. Dolarový znak do buňky vložíme pomocí klávesy F4.
Křížek (#)
V Excelech od verze 2021, ve kterých existují dynamická pole, existuje i znak křížku, pomocí kterého se odkazujeme na dynamická pole. Nejprve chceme ze zdrojového sloupce hodnot vrátit seřazený sloupec hodnot. Pro to použijeme funkci SORT, ve které označíme zdrojové hodnoty. Funkce SORT seřadí hodnoty a jelikož funkce SORT patří mezi dynamické funkce, tak je výsledkem funkce dynamické pole, na které se teď v dalších funkcích můžeme odkázat pomocí křížku.
Na seřazený sloupec hodnot se teď odkážeme pomocí funkce UNIQUE, jelikož chceme ze seznamu vrátit jedinečný seznam produktů. Napíšeme funkci UNIQUE a místo toho, abychom označili celý sloupec hodnot, který vznikl pomocí funkce SORT, tak jen označíme první buňku a za ní napíšeme křížek.
Hvězdička (*)
V některých situacích se můžete setkat s několika znaky, kterým se říká zástupné znaky neboli wildcards a které slouží k vyjádření částečné textové shody. Prvním takovým znakem je hvězdička, která vyjadřuje jeden až nekonečně mnoho znaků. Tento znak se hodí třeba v následujícím příkladu, kde potřebujeme z tabulky sečíst hodnoty pro košile, ale slovo košile se v tabulce nevyskytuje samostatně, ale vždy s nějakým přídavným slovem. K sečtení tržeb použijeme funkci SUMIFS, ve které nejprve označíme sloupec tržeb a následně sloupec s produkty a jako kritérium použijeme hledaný produkt se zástupnými znaky. Před slovem košile i za slovem košile se může vyskytovat libovolný počet znaků, takže před i za slovo napíšeme hvězdičku. A jelikož i hvězdička je textová hodnota, tak je nezpomenem dát do uvozovek a spojit to s hledaným produktem pomocí ampersandů.
Otazník (?)
Dalším zástupným znakem je otazník. Otazník na rozdíl od hvězdičky vyjadřuje právě jeden znak. Takže pokud v dalším příkladu chceme spočítat, kolik kódu ze sloupce má 5 znaků, tak využijeme otazníky. Ve funkci COUNTIF nejprve označíme sloupec s kódy a hledáme kód s pěti znaky, tedy pět otazníků. A stejně jako hvězdičky i otazníky jsou textová hodnota a proto musejí být v uvozovkách.
Vlnovka (~)
Zástupný znak vlnovka mění zástupný znak na obyčejný znak. Vlnovka neboli znak tilde se vám bude hodit, pokud v rámci částečné shody potřebujete zahrnut hvězdičku nebo otazník jako součást textové shody. Excel by totiž nepoznal, že tentokrát nemají tyto znaky plnit roli zástupných znaků, a právě k tomu slouží vlnovka, která změní zástupný znak na obyčejný znak. V příkladu chceme spočítat, kolik kódů má *205. Součástí textové shody je i hvězdička, takže musíme hvězdičku převést na obyčejný znak. Kritérium tedy bude ~*205. Znak vlnovky se v Excelu napíše pomocí levého ALT a čísla 126 na numerické klávesnici. A jelikož se před znakem *205 i za tímto znakem může vyskytovat libovolný počet znaků, tak musíme před tento hledaný výraz ještě napsat hvězdičky.
Dvojitý negativ (- -)
Dvojitý negativ mění vyjádření pravdy a nepravdy na jedničky a nuly. Nejčastěji se s tímto znakem poznáte u podmínek, kde mění logická vyjádření pravdy a nepravdy na jedničky a nuly. Třeba ve funkci SOUČN.SKALÁRNÍ neboli funkce SUMPRODUCT. Z tabulky potřebujeme sečíst tržby pro rok 2023, nicméně ve zdrojové tabulce máme uvedené celé datum. Použijeme funkci SOUČIN.SKALÁRNÍ, kde nejprve ve vlastních závorkách použijeme podmínku, že je rok z datumu roven hledanému roku. A jelikož se jedná o podmínku, tak ji musíme převést na jedničky a nuly a to buď pomocí vynásobení jedničkou a nebo pomocí dvojitého negativu před podmínkou. Dvojitý negativ jsou dvě pomlčky.
Zavináč (@)
Zavináč je znak, který využijete ve vlastním formátu, kde plní zástupnou roli pro textové hodnoty. Řekněme, že chceme před každým produktem mít v buňce uvedeno ještě Produkt:. Nechceme ale měnit obsah buňky, takže použijeme vlastní formát. Ve vlastním formátu napíšeme v uvozovkách “Produkt: ” a abychom vyjádřili že za tímto slovem má následovat textová hodnota z buňky, tak proto použijeme zavináč,což značí textovou hodnotu z buňky.
Obrácené lomítko (\)
Obrácené lomítko slouží podobně jako znak tildy u zástupných znaků k tomu, aby se ve vlastním formátu zobrazil speciální znak. Třeba křížek, znaménko krát nebo znak procent. To jsou totiž znaky, které se ve vlastním formátu nezobrazí jako znak, jelikož ve vlastním formátu plní sami roli zástupného znaku. Aby Excel pochopil, že nechceme tento speciální znak použít ve své základní roli, al chceme ho zobrazil jako znak, tak před něj musíme napsat obrácené lomítko.
Nejprve chceme před hodnotou 100 křížek. Ve vlastním formátu musíme použít následující zápis \#0.
Pro zobrazení znaku procent musíme použít zápis \%0.
Pro zobrazení znaku obráceného lomítka musíme použít zápis \\0.
A pro zobrazení znaku krát musíme použít zápis \*0.
Podtržítko (_)
Speciálním znakem ve vlastním formátu je i podtržítko, které přeskočí délku dalšího znaku. Nejčastěji se používá v kombinaci se závorkami pro přidání odsazení v buňce. Řekněme, že chceme mít číslo odsazené od pravého okraje buňky. Ve vlastním formátu použijeme zápis 0_).
Pro odsazení textových hodnot od levého okraje buňky zase použijeme zápis _)@.
Jedna odpověď
😊👍